Znovu v barvách Mogulu!

Sezona 2015 byla v mnoha směrech přelomová a na mě toho bylo krapet moc. Rozhodně velkým problémem bylo, že jsem vše zbytečně prožíval a vytvářel tak na sebe tlak. Nakonec, mé výsledky šly vzhůru na uspokojivou úroveň a díky tomu jsem dostal od značky MOGUL znovu příležitost hájit jejich barvy v MČR.

Jednání s MOGULem začla již na sklonku roku 2015 a vše vypadalo dobře. Jasnou volbou, alespoň v počátku, byla Škoda Fabia S2000, se kterou jsme strávili loňský rok a nakonec se začali kamarádit. Samozřejmností bylo i pokračování spolupráce s Romanem Krestou a jeho KRESTA Racingem. Přestože se naše spolupráce nakonec dostala jiný rozměr, protože nám naše Fabia parkuje u nás v Příbrami, vše důležité jsme řešili s Romanem a jeho týmem.

Naše letošní Fabia je jiný kus, než jsme pilotovali loni. Letošní auto má číslo karoserie 91 a je údajně úplně poslední vyrobenou Fábií S2000 v Škoda Motorsport. Před našim nasazením nikdy nezávodila a byla postavena výhradně pro srovnávací testy s novou Fábií R5. Její závodní debut se tak konal loni na Setkání mistrů 2015. Když jsme se doslýchali, kdo všechno koupil Fábii R5, začali jsme trošku zmatkovat a hledat možnosti, jak se k R5tce dostat. Nakonec jsme však sezonu zahájili s naší S2000 a myslím, že jsme tím udělali dobře!

Prvním letošním startem v autě byly Žiželice. Přihlásili jsme se na poslední chvíli a nakonec musím říct, že jsem za to rád. Nejen, že jsme dosáhli nejlepšího součtu časů a i dílčího času v obou směrech, ale hlavně jsme si hezky zatestovali a zase se dostali do tempa. Žiželice všem důrazně doporučuji, za směšné náklady máte prvotřídní test se vším všudy! Po Žiželicích jsme naši Fábku konečně odili do nového designu, který sklidil až nečekaný úspěch a všem se moc líbil! Hned následující týden po polepení jsme podnikli velký test, jehož účelem nebylo ani tak nastavovat, jako spíš zrátka jezdit a jezdit. Ježdění mi loni hrozně chybělo a letos jsem to tak chtěl napravit.

Po testu jsme se vydali do Valašského Meziřící, respektive Kopřivnice, abychom podnikli naši první letošní opravdovou rally. Jednalo se samozřejmě o Valašskou Rally a já se nemohl dočkat. Musím říci, že jsem se před startem cítil skvěle, naprosto v klidu, vyrovnaně, asi tak jak jsem vždy měl. Jedinou komplikací bylo, že nám před závodem zemřel tréningový vůz a my tak museli seznamovačky absolvovat s naprosto civilním autem. V zásadě ale, jediné v čem se naše "cvička" liší je ližina a tripmastery, takže to zas takový problém nebyl. Vstup do samotného závodu vyšel skvěle a když to zkrátím, kromě poslední rychlostní zkoušky jsme vyhráli všechny a získali tak naše první absolutní vítězství v mistrovském podniku. Bylo to zadosti učinění, neboť jsem přes zimu na sobě hodně pracoval a tento výsledek mi ukázal, že jsem se vydal správným směrem! :) Oslava ale nebyla závratná, od trenéra mám naprosto zakázaný alkohol...

Dva týdny po Valašce jsme v závodním autě seděli znovu, tentokrát na Rallye Šumava Klatovy, prvním podniku MČR Rally, na které se budeme v roce 2016 zaměřovat. Tentokrát jsme na závod vyrazili naší regulérní "cvičkou", takže jsme se cítili jistěji. Průšvih nastal v momentě, kdy nám naše stařičká 207 zase vypověděla službu a šlo řadit jen 3. a 4. rychlostní stupeň. Naštěstí to z Příbrami není daleko a ke slovu tak přišel znovu můj "civil". Tahle zápletka byla naštěstí jedinou nepříznivou na letošní Šumavě. Jinak mohu závod považovat za bezvadný. S výjimkou Čínovského okruhu, kde naše S2000 prostě nemůže stačit, jsme drželi krok se špičkou v podobě Kopeckého a Tidemanda s továrními Fábiemi R5. Konečná 4. pozice za zmíněným duem a ještě Valouškem s ex-tovární Fábií R5 je z říše snů. Cenný skalp je i Vašek Pech s jeho novým Porsche, i když pro něj to byl první závod a zrychlování se dá více než očekávat. Začátek sezony v MČR tedy proběhl skvěle.

Dalším startem byla Rally Český Krumlov, závod, který nám v předešlé sezoně roku 2015 tolik nevyšel. A nebudu Vás napínat, tentokrát nevyšel znovu. Pátek probíhal ještě v pohodě, po superspeciálce v Českých Budějovicích jsme na následující rundu zvolili suchou variantu obutí, což by se vcelku osvědčilo, kdybychom se chtěli zabít. Když jsme stáli na startu a naše stěrače nepobíraly návaly vody... Nebylo mi do zpěvu. Naše rozhodnutí nás stálo hodně času, ale na večerní vložky jsme se s gumama už trefili a zaznamenali dva třetí časy za továrním duem s R5. Takže dobrý. Sobotaopět nazačla nijak výjimečně, protože jsme opět prokaučovali gumy. Tentokrát tak polovičně svoují vinou. Součástí prvních dvou sekcí byl průjezd obávanou RZ Malonty, kde se den předem prohnala průtrž a krupobití. Na trati bylo hodně nečistot a vody, tak jsme na to obuli. Jenže, poté co jsme se vydali ze servisu, organizátor rozhodl a zrušení těchto RZ, respektive volném průjezdu. Naše dosavadní šance na třetí místo, od kterého nás dělilo pět vteřin, nebyly tak reálné. Opravdový průšvih přišel ale až na třetí RZ sobotního dne, na špatných gumách se nám auto spakovalo a my spadli do příkopu. Rána to byla řádná, a tak jsem myslel, že máme po kole. Okamžitě jsem z auta vyběhl mávat, aby nás netrefil někdo další. Ani mě nenapadlo, že by to kolo mohlo přežít... Přežilo, po zbytečných 3 minutách čekání jsme byli zpět na trati a pokračovali dál. Tenhle incident poznamenal náš výkon ve zbytku soutěže a výsledné 8. místo bylo neuspokojivé.

Z Krumlova jsme se přesunuli do Hustopečí. Zdejší rally je pověstná přítomností šotoliny, skvěle kompaktním charakterem, ale také tratěma, které nejsou úplně sportovně hodnotné a sedí spíš autům s turbem, které se v naší S2000 nenacházelo. S tím jsem přijel do místa konání a věděl jsem, že to bude nic moc. První den nebyl naprostý průšvih, zakončili jsme jej na pátem místě a ani porouchané čidlo polohy klikového hřídele, které zapříčinilo problémy s motorem, nás naštěstí nezastavilo. Hned v sobotu jsme jej vyměnili v ranním servisu a vydali se dál. Bohužel, naše krátká převodovka, výsledná maximální rychlost 170 km/h (oproti 200 km/h R5 a WRC) a moje přemíra snahy nevedla nikam výš než na 6. místo. Na níže přiiloženém videu ze soutěže si schválně všimněte, jak hezky se na naše průjezdy kouká. Ale tento styl vedl k nízké výjezdové rychlosti, což ve spojení s nížším výkonem motoru naší S2000 znamenalo citelnou ztrátu.

Naší posledním závodem s Škodou Fabia S2000 byla Rally Bohemia. Závod, na který jsem se po Hustopečích těšil, protože charakter tratí mohl našemu autu sedět. To se potvrdilo prakticky hned v úvodu. Otazníkem pro tuto soutěž bylo opět počasí. Bylo jasné, že něco spadne, otázkou bylo kdy a kde. Bohemka 2016 se totiž jela v netradičním formátu. V sobotu se jely jen 4 rychlostní zkoušky, každá sekce po dvou. Problém byl v tom, že jedna se jela u Mladé Boleslavi a druhá na severu u Tanvaldu, což je hodně daleko u sebe a tím spíše když musíte zvolit pneumatiky v proměnlivém počasí. Hned před startem první z dvojice, populární RZ Vinec, přišla do MB nebývalá průtrž mračen doprovázená prudkým nárazovým větrem. Auto v servisu ještě nebylo z plachty pryč a už kolem nás létaly konkurenční stany:)). Do soutěže jsme přesto vstoupili velmi dobře a po prvním dni si drželi třetí místo za duem Kopecký-Pech. I druhý den neměl špatný průběh, ovšem až do předposlední RZ, kde nám službu vypověděl motor. V tomhle momentu jde o čas, buď je to opravitelné a vy dojedete, vyměníte třeba vstřik a frčíte dál, anebo je to važné a vy následnou jízdou zníčíte celý motor. Já se rozhodl jet dál a... Zníčil celý motor. Ale šlo nám o třetí místo a po zazmatkování v Krumlově jsem se chtěl rvát dál.

Jak jsem psal v úvodu, Bohemka byla naší poslední soutěží s Fábií S2000. Tento krok nebyl plánovaný, ale porucha motoru mě rozhoupala k rozjezdu akce Fabia R5. Přestože jsem neustále brečel, že S2000 prostě nestíhá, musím stejně uznat, že to auto je skvělé. A krásné!

Více o zbytku sezony popisuji v kapitole o pořízení R5!